Prach

Zas‘ se země otočila,
schovat svoji druhou tvář,
vezme si tě naznačila,
od měsíce svatozář.

Zase z nebe padá voda,
země pije jako Dán,
přec jí nikdo jiný nedá,
to co dáš jí tělem sám.

Vše se mění
z prachu v prach.

Zase hoří světlem les,
kouř stoupá, temně k oblakům,
pod kaplí, tráva, hlína, mez
a s jarem smutky soumraků.

Zase vítr láme stromy,
vzduchem se line dřeva pach,
každý dělá to co umí,
kosa s sebou nosí strach,

Vše se mění
z prachu v prach.